V sobotní velmi studené ráno jsem vyrazil s dvojicí Barča Kulhánková a Denisa Valentová do kraje krušnohorců, Mostu. Vyjížděli jsme již před šestou ranní, takže holky v autě brzy usnuly a já se mohl nerušeně kochat krásnými výhledy, kdy se střídaly mlžné opary s probouzejícím se sluncem. Aut bylo pomálu – někdy mám ty cesty autem i rád :). No, ale jedete do Mostu, takže je lepší být ve střehu. Když už se blížíme k hale, míjíme uprostřed silnice lehce hořící auto, kolem kterého někdo naštvaně obchází. Všechny okolo to nechává v úplném klidu a auto spořádaně objíždí. My cizinci z polabské nížiny jsme trochu nervózní, ale snažíme se zapadnout, což se nám daří a míříme k hale. Venku jsou 2 stupně nad nulou, v hale je také nad nulou, bohužel ne o moc víc. Oblékám se do všeho co sebou mám a jdu klepat kosu :). Při příchodu do haly opět vidím oblíbené, lehce průhledné oranžové závěsy. Pořadatelé úvodem několikrát upozorňují na důslednost při zamykání haly, aby se sem nedostal nikdo cizí. V tento moment bych v hale i rád zaparkoval, ale bohužel. U všech příchozích se kontrolují testy na Covid (občanky zatím ne), hurá konečně využiji tu Tečku :).
Na tento turnaj kategorie GPC U19 dorazila docela slušná konkurence a holky nejprve shání někoho do mixu. Úplně nevím, co je důležitější, jestli vizáž nebo postavení na žebříčku, ale Déňa bude hrát s Vojtou Frantou (Meteor Praha) a Barča s Danem Orosem (Chemička Ústí nad Labem). Déňa si vybrat umí, parťák je na kurtu všude, skáče asi 2 metry vysoko a jeho smeče se vybírají jen stěží 🙂 a myslím, že i vypadá dobře :). Během turnaje se trochu zapotí až ve finále, kde ve třech setech poráží Běhounka s Hájkovou. Barča to má trochu jiné a volí systém deblu místo mixu, což v kategorii U19 při její výšce a síle mě trochu vyvádí z míry, ale co, hrajete v Mostě. Nakonec využívají přijatelného losu a po dvou vítězstvích berou nečekané bronzové medaile. Komentář pár týpků sedících vedle mě: „Hele ona to za něj odehraje ta holka!“. Ale když vidím smeče některých „starších“ devatenáctek a Barči, vlastně nechápu, jak se to mohlo stát. V singlu využila Déňa dobrého losu a podařilo se dostat mezi nejlepší osmičku, ale ani medaile nebyla daleko a tu Ivču určitě příště porazí :). Dnes to ale nebude, protože Iva má dnes narozeniny :). Barča měla los trochu těžší a v zápase s Ellou Knaislovou ukázala, že se vztekat a hádat stále umí a po nervózním výkonu, díky dvou nepovedeným koncovkám, prohrává 21:19, 22:20. Já pomalu přestávám klepat kosu a zvažuji sundání druhé mikiny. Do debla nastupují holky jako nenasazené a hned v první kole pomstí vypadnutí Báry v singlu a poráží dvojici Burdová/Knaislová ve dvou setech. V kole druhém poráží nasazenou dvojici Fišerová/Malcová, opět ve dvou setech. Nevím, co si kde holky daly, ale jejich hra je zápas od zápasu lepší. S dvojící Sedláčková/Treperová, hrají opravdu skvěle (i přes Ivčiny narozeniny) a vítězí opravdu drtivě 21:12, 21:13, což jsem nečekal. Sundávám si druhou mikinu. Venku se začíná pomalu stmívat, v hale bohužel také. Skromné osvětlení (snad nemají Bohemia Energy) dodává zápasům romantický nádech. Ve finále nastupují proti dvojici Hájková, Křížová. Po krásně odehraném prvním setu, bohužel zjistí, že nebude třeba plného výkonu a v setu druhém podřadí na nižší rychlostní (možná spíš pomalostní) stupeň. Já si v hlavě začínám přehrávat krásná ranní panoramata, abych to ve zdraví zvládl. Naštěstí vše končí šťastně a zlato je naše! Jinak k nevšednímu pocitu z tohoto dne přispělo i utvrzení, že někteří hráči z této oblasti hrají trochu jinak, ani nedokážu říct jak, ale prostě jinak. Evidentně zde platí dvojnásob jiný kraj, jiný mrav. Těsně po 19 hodině nasedáme do auta (hurá je stále tam, kde jsem ho zaparkoval) a míříme směr Pardubice plni nevšedních zážitků, kraj krušnohorců je věru nevšední. Gratuluji holkám k výsledkům a děkuji všem za reprezentaci oddílu a omlouvám se všem, koho jsem se dotkl, chtěl jsem pouze odlehčit perný badmintonový den. Mak.
